Další zásilka šrotu

Koncem roku 2007 se ve Spojených státech amerických uskutečnila anketa vyhodnocující nejhorší událost v uplynulém roce. Nejvýše se umístily tyto události: hypoteční krize, cena ropy, pád dálničního mostu do řeky Mississippi ve městě Minneapolis a dovoz závadného zboží z Čínské lidové republiky, počínaje zubní pastou, dětskými hračkami obsahujícími škodlivý nátěr a nebezpečnými potravinami konče.

Také na Kubě se v roce 2007 odehrály neblahé události, které však nebyly zmíněny ani v místním tisku, nevyjádřila se k nim ani čínská agentura Xin Hua. Onou konkrétní smutnou událostí, kterou mám na mysli, je ta skutečnost, že se k nám, jako již jedenkráte během vlády Fidela Castra, znovu začalo dovážet zboží, které lze lidově nazvat šrotem. Dříve se na Kubu dováželo zboží z bývalých socialistických zemí východní Evropy a již tenkrát jsme při různých příležitostech slyšeli z úst našeho vůdce Fidela Castra, že tyto výrobky jsou zastaralé a té nejhorší kvality.

Dnes je to pro změnu Čína, kdo nám dováží nekvalitní a závadné zboží. Všichni víme, že komunistický blok východní Evropy je minulostí, stejně jako dodávky zboží z těchto států. A tak se ptám, proč Fidel Castro, poučen minulostí, nechává nyní dovážet pro změnu zastaralé a škodlivé zboží z Číny?

Důvody jsou dva: splácení úvěrů a nízká energetická spotřeba dovážených výrobků.

Podívejme se například na firmu Haier, která k nám dováží ledničky, které byly prodávány skoro násilím, výměnou za staré sovětské nebo severoamerické ledničky. Ledničky od firmy Haier chladí dobře, ale bohužel jen v jedné části chladícího prostoru. V té druhé, kde je prostor pro uchovávání uvařeného jídla, nechladí téměř vůbec. Přestože o této vlastnosti náš kubánský vládce dobře věděl, přistoupil na dovoz 2,3 milionů kusů těchto ledniček. Důležité totiž bylo splnění programu vlády týkajícího se úspor elektrické energie a paliv. Kvalita objednaných výrobků již pro vládu tak důležitá nebyla.

Dnes se většina opravářů ledniček na Kubě snaží svou zručností vylepšit systém chlazení ledniček Haier, či raději rovnou poradí svým klientům, že je lepší si pořídit a používat staré ledničky vyrobené v bývalém Sovětském svazu. U těchto výrobků totiž vzal jejich výrobce v potaz klimatické podmínky panující u nás na ostrově.

Dalším a daleko horším případem dovozu neplně funkčního zboží na Kubu byly elektrické hrnce určené k přípravě rýže. Tyto výrobky od firmy Liya na rozdíl od ledniček stěží fungovaly. Lidé se proto bouřili, protože taková koupě se rovnala vyhození peněz z okna ven. Rozčilovali se také proto, že vláda uvedla tento výrobek na trh jako jedno z velkorysých gest Fidela Castra.

Je pravda, že v roce 2007 kubánské rodiny souhlasily s výměnou lednic za nové. Zároveň ale platí, že bylo hodně těch, kteří odmítli vyměnit staré lednice značek Minsk a Admirál.

Je dobře, že toto vše ví paní Li Danda, která zastupuje čínskou firmu na Kubě. Ona také moc dobře ví, stejně jako to nyní víme i my Kubánci, že výrobky, které produkuje firma Haier pro ekonomicky silné státy, jsou diametrálně odlišné kvality než ty, které jsou dováženy na náš „bídný“ zadlužený ostrov.

Ona dáma by se též mohla zamyslet nad tím, že vždy, když do odpadkového koše vyhazujeme zkažené potraviny z ledničky Haier, nevyjadřujeme se na adresu Čínské lidové republiky zrovna uctivě.