Pasivní boj

25. 06. 2014 13:17:05
Většinová populace na Kubě se nikdy nevyznačovala tím, že by vyrážela do ulic, aby svrhla nežádoucí vládu. Dokládají to naše dějiny, hlavně ty nedávné, kdy nedošlo ke generálním stávkám, které na 5. srpna 1957 a 9. dubna 1958 nařídil Fidel Castro, aby tak urychlil pád diktátora Fulgencia Batisty a ukončil tak teroristické útoky ve městech a válku geril.
Kubanská Vlajka
Kubanská Vlajka

Manifest o 21 bodech, který Fidel Castro sepsal v únoru 1957, obsahuje možnost využít prostředku generální stávky. Budoucí diktátor prohlašoval, že věří v jednání mas, ačkoli tradičně se heroicky chovala vždy jen menšina, a to jak před vznikem Kubánské republiky, tak v průběhu její existence.

Jako dospívající dívka jsem byla v dubnu 1952 svědkem prvních demonstrací proti Batistovi, jichž se účastnili studenti Havanské univerzity. Žila jsem tehdy u rodičů tři bloky od pahorku univerzity a mnohokrát jsem sledovala Luíse Blanca Fernándeze, Josého A. Echeverríu a Juana Nuiryho, kteří skupinku mladých o ne více než dvaceti nebo třiceti členech vedli.

Stáli na chodníku bulváru San Lázaro, kudy vedl jejich pochod, místní obyvatelé i kolemjdoucí je pozorovali v tichosti, zatímco policie čekala, co se bude dít.

A tak jsem velmi zblízka sledovala první výhonky studentské opozice, která pak začala být agresivnější a začala házet kameny na strážce pořádku, kteří se zase snažili vodními děly protesty rozehnat, a později, když se studenti ozbrojili, došlo ke střetům.

15. ledna 1953 padnul Rubén Batista Rubio, první studentský mučedník, 175 studentů bylo zatčeno a univerzita se nakonec tváří v tvář rozpoutanému násilí rozhodla zavřít své učebny.

Co ale dělalo tehdy šestimilionové kubánské obyvatelstvo? Zhola nic. Pracující chodili do práce, rodiče posílali děti do školy a mládež se dál bavila v rekreačních zařízeních.

Už v roce 1956 proměnily dvě nejradikálnější organizace tehdejší rozdrobenou opozici v silné hnutí podnikající teroristické činy, kterým většinová populace nijak nenapomáhala. Vědělo se dokonce, že mnoho revolucionářů, například Urselia Díaz Báez, Enrique Hart Dávalos, Carlos García Gil a mnoho dalších, zemřelo v důsledku výbuchu vlastní bomby.

Možná právě z tohoto důvodu neuposlechly masy Fidela Castra, když se pokusil svrhnout diktaturu masovou generální stávkou. Lid na něj pohlížel jako na velitele sil, které na venkově i ve městech podnikaly násilné činy.

Co ale dělá většinová kubánská populace dnes, kdy máme nejdelší diktaturu, jakou kdy země zažila? Proč lidé nejednají jako ve Venezuele nebo v Sýrii?

Na tuto otázku se nabízí jediná odpověď: kubánský lid jedná v souladu s nenásilným bojem, který vede kubánská opozice už 27 let.

Tento lid, který je závislý na platech od státu, který trpí vládními represemi namířenými proti komukoli, kdo nesouhlasí s oficiální politikou, je dnes lidem vznešeným a inteligentním, který se spontánně rozhodnul tiše, tvrdošíjně a vytrvale bojovat proti režimu. Je to snad tím, že by uváděl do praxe strategii opozice? Nikoliv. Vláda dobře ví, že reakce lidu je spontánní a odráží upřímný nesouhlas s režimem.

Nový prezident Raúl Castro to v červenci 2011 řekl jasně: „Největší překážkou pro schválené reformy je psychologická bariéra netečnosti, strnulosti, dvojí morálky a lhostejnosti.“

Později kritizoval lid takto: „V posledních dvaceti letech zesílil úpadek morálních a občanských hodnot obyvatelstva, jako je poctivost, slušnost, stud, důstojnost, čestnost a citlivost vůči problémům druhých.“

Vyjadřoval se tak o lidech, kteří neprodukují, neúčastní se průvodů a přehlídek, kopírují americkou módu, kradou chléb pro svoje děti, o těch, kteří už nechtějí být dělníky avantgardy, kteří tajně pomlouvají vládu, kteří prodávají na ulici, používají vulgární výrazy, protože nevystačí s ubohým platem a mají hlad, o těch, kteří prchají z politických schůzí a tak dále.

Nyní jsme tedy svědky masového boje proti castrovskému režimu, který vláda nedokáže kontrolovat a který v posledních osmi letech, kdy je u moci Raúl Castro, ještě sílí. Pokud nová hlava státu tyto masy kritizuje, je pravděpodobné, že kráčejí tím správným směrem.

Autor: Tania Diaz Castro | středa 25.6.2014 13:17 | karma článku: 11.45 | přečteno: 577x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 27.41 | Přečteno: 428 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 25.55 | Přečteno: 1236 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 439 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.01 | Přečteno: 260 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 680 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2051

Nezávislá kubánská novinářka, spisovatelka a přispěvovatelka do opozičního periodika cubanet.org.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...