Nezávislá žurnalistika a touha po svobodě
Byla nás hrstka. Ani ne deset lidí. S tím nápadem tenkrát přišel Ricardo Bofill. Rolando Cartaya moderoval. Každý z nás, a nejvíce Adolfo Rivero Caro a Rafael Samuel, jsme vyjádřili svůj názor na totalitní diktaturu na Kubě ve vztahu k Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a vyzvali k dodržování svobody slova a k demokratizaci společnosti.
Už tenkrát bylo zřejmé, jak důležitý je pro nás svobodný tisk. Připomněli jsme si, že před revolucí vycházelo na Kubě přes 60 deníků, fungovalo 20 televizních stanic, 106 nezávislých rozhlasových stanic a desítky časopisů, magazínů atd. V roce 1960 do všeho vstoupil Fidel Castro, který veškeré svobodné názorové projevy na Kubě umlčel.
To, že se v zemi, jako je Kuba, kde veškeré hromadné sdělovací prostředky byly a jsou řízeny, financovány a silně ovládány státem, objeví nezávislá žurnalistika, působí jako zcela nadpřirozený úkaz. Tím spíše, že zde existuje represivní aparát, který nepřipouští ani ten nejmenší projev nesouhlasu či kritiky, natož pak opozice.
Toho prosincového dne roku 1987 to bylo vůbec poprvé, co se skupina Kubánců, z nichž mnozí byli známí novináři, veřejně vyjádřila ke stavu lidských práv za diktatury Fidela Castra. Poprvé od svého založení v roce 1985 vysílalo Radio Martí hlasy disentu.
A protože lidská touha po svobodě je neporazitelná, stačilo jen několik měsíců, a už tu byly tiskové agentury, novinářská sdružení a jména, která nesmíme zapomenout, jako Hubert Jerez, Indamiro Restano, Raúl Rivero, María Elena Cruz Varela, Tania Quintero, Manuel Vázquez Portal, Jorge Olivera, Héctor Maseda, Vicente Escobal, Claudia Márquez Linares, Fara Armenteros a mnoho dalších.
V lednu 1989 získala Kuba první nezávislé médium za třicetileté období diktatury. Jednalo se o prostý samizdat.
V těch dobách jsme neměli počítače ani mobilní telefony. Telefonní linky mnoha nezávislých novinářů odpojila Státní bezpečnost a kolumbijský spisovatel a novinář Gabriel García Márquez v roce 1988 v předmluvě knihy žurnalisty Gianniho Miná Setkání s Fidelem charakterizuje oficiální kubánský tisk takto: „Zdá se, že byl vytvořen, aby informace skrýval, spíše než aby je šířil.“
Nezávislý tisk na Kubě, který se nejvíce rozvíjel od devadesátých let minulého století, lze popsat jako něco, co v historii totalitních režimů nemá obdoby. Podobné hnutí neexistovalo ani v bývalém SSSR.
Semínek, z nichž vzešel tento mohutný strom, bylo mnoho. Nezáleží na tom, zda někdy někomu připadal pokřivený, protože čtyři nebo pět prospěchářů se na poslední chvíli přidalo k politické policii. Ten strom ještě zesílil a neporazilo jej ani to, když byla v dubnu 2003 řada kolegů na rozkaz Fidela Castra a na základě jeho tvrdého „roubíkového“ zákona č. 88 odsouzena k mnoha letům vězení.
I poté, co padly tyto barbarské rozsudky, pokračovala skupina odvážných nezávislých novinářů prostřednictvím agentury CubaNet pod taktovkou Rosy Berre v aktivitách svých kolegů, kteří se ocitli ve vězení.
Po téměř třiceti letech je dnešní nezávislý tisk silnější než kdy předtím a díky nástupu digitálního věku může zajišťovat dynamický tok informací.
Celkem 111 aktivních novinářů sdružených v mnoha agenturách po celé Kubě se stalo členy Asociace pro svobodu tisku založené v roce 2006, jejímž předsedou je jeden z našich nejzkušenějších a nejodvážnějších kolegů José Antonio Fornaris.
Pod záštitou tohoto hnutí vešla ve známost celá řada blogerů, kteří na svých stránkách publikují miliony příspěvků. Například blog Generación Y, který vznikl v březnu 2007 pod vedením Yoani Sánchezové a Reinalda Escobara, se díky svému úspěchu mohl změnit v časopis 14 Y Medio, do něhož přispívá dvacet většinou mladých žurnalistů.
Tania Diaz Castro
Svoboda vyjadřování na Kubě
Když se po útěku Fulgencia Batisty zmocnil politické moci na Kubě Fidel Castro, jedním z prvních opatření, které na upevnění své moci přijal, bylo potlačení svobody garantované Deklarací lidských práv od roku 1948.
Tania Diaz Castro
Krutý osud Svazu kubánských spisovatelů a umělců
V mládí jsem se podílela na založení Svazu kubánských spisovatelů a umělců (UNEAC). Nutno poznamenat, že se tato instituce vždy a navzdory všemu snažila podporovat kulturní rozvoj Kubánců.
Tania Diaz Castro
Generál v pyžamu
Zesnulý kolega Luis Báez, autor několika knih o politice na Kubě, se ani trochu nemýlil, když řekl, že příběhy, které se vypráví, se nezapomínají. V tomto případě odkazoval na život brigádního generála Juana Escalonu Regueru
Tania Diaz Castro
Smutný úkol majora Valdése
O majorovi Ramiru Valdésovi Menéndezovi, místopředsedovi Státní a Vládní rady, dnes zodpovědné osobě na rozvoj průmyslu a stavebnictví.
Tania Diaz Castro
Pokoutní prodavačka Evarista
Už několik měsíců se chystám napsat článek o staré Evaristě, která se v kubánské televizi proslavila v roli pokoutní prodavačky.
Tania Diaz Castro
Den, kdy se Camilo Cienfuegos zbavil plnovousu
Každý je považován za nevinného, dokud se jeho vina nedokáže. Proto jsem nikdy opravdu nevěřila tomu, že by Camila Cienfuegose prostřednictvím některého z nejvyšších velitelů zabila Revoluce.
Tania Diaz Castro
Deník Granma zatajoval zločiny J. R. Videly
Deník Granma nedávno oslavil 50. narozeniny své bouřlivé a pohnuté existence. I přesto, že má jen pár stránek, je na ulicích těžko k dostání. Jeho hlavní šéf, nepřítomný diktátor Fidel Castro, mu stále každý den věnuje svou pozorno
Tania Diaz Castro
Pocta mladému kubánskému novináři
Podle dávné čínské moudrosti jsou lidé, kteří se narodili v roce psa, bytostmi obdařenými dobrosrdečnou povahou a vznešenou osobností.
Tania Diaz Castro
Enrique de la Osa a jeho příběh
Není to poprvé, co píši o Enriqueovi de la Osa (1909-1997), jednom z nejpříznačnějších žurnalistů Kubánské republiky, který je případem sui generis Kastrova režimu.
Tania Diaz Castro
Havanští kejklíři
Jsou to naši novodobí kejklíři. I když žijí v 21. století, jsou symbolem kastrovského socialismu, který se na Kubě drží zuby nehty. Podobají se potulným umělcům, kteří se poprvé objevili v Evropě, kde se ve středověku živili tím, že se starali o zábavu na náměstích a veřejných prostranstvích.
Tania Diaz Castro
Ani spokojení ani motivovaní
Není nic výjimečného poslouchat, jak lidé na ulicích kritizují změny, které jsou bez ustání oznamovány v celostátním tisku od doby, kdy se před více než osmi lety ujal vlády na Kubě bratr Fidela Castra.
Tania Diaz Castro
Zázračné houbičky
Každý na Kubě zná čínské houbičky na nádobí, které jsou zastaralé a nekvalitní, a protože se patrně nikde jinde na trhu neuplatnily, prodávají se kubánské vládě.
Tania Diaz Castro
Příběh Roberta Bahamondeho
Jednoho dne, začátkem března roku 1989, se inženýr Roberto Bahamonde probudil velmi brzo ráno, a když s manželkou a třemi dětmi seděl u snídaně, vkradla se mu do hlavy myšlenka, že by mohl udělat něco pro svůj lid.
Tania Diaz Castro
Kam se poděla „Modrá fretka“?
Pro ty, kteří to nevědí, byli živnostníci, drobní obchodníci nebo řemeslníci pracující na sebe, kterým se u nás říká „žvanilové“, v průběhu posledního půlstoletí hospodářského chaosu na Kubě dočasně tolerováni, a to tehdy, když castrovskému režimu začínalo téci do bot. Pak zase, když se usoudilo, že jsou nepotřební, zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku.
Tania Diaz Castro
První svobodné noviny na Kubě
Byla to snad skupina pomatenců? Nenapravitelných romantiků? Extravagantních snílků? Lidí, kteří si vzali do hlavy, že dokážou nemožné?
Tania Diaz Castro
Pasivní boj
Většinová populace na Kubě se nikdy nevyznačovala tím, že by vyrážela do ulic, aby svrhla nežádoucí vládu. Dokládají to naše dějiny, hlavně ty nedávné, kdy nedošlo ke generálním stávkám, které na 5. srpna 1957 a 9. dubna 1958 nařídil Fidel Castro, aby tak urychlil pád diktátora Fulgencia Batisty a ukončil tak teroristické útoky ve městech a válku geril.
Tania Diaz Castro
Poslední Sputnik na Kubě
Poslední vydání sovětského časopisu Sputnik, které bylo v prodeji na Kubě, bylo vydání z listopadu 1988. Fidel Castro se nad ním tenkrát pořádně rozčílil. V čísle byl uveřejněn rozsáhlý článek Jelizavety Dabrinové, ve kterém líčí podrobnosti z posledních let života Vladimira Iljiče Lenina, z doby, kdy byl nemocný, a hovoří o závěti, ve které Lenin uvedl důvody, proč by měl Josef Stalin odstoupit z funkce generálního tajemníka Ústředního výboru. Prakticky jsou zde předloženy důkazy o tom, že smrt bolševického vůdce mohla uspíšit jedna hádka mezi Stalinem a Leninovou manželkou.
Tania Diaz Castro
Paní Olympia
Bylas dokonalou milenkou, vždy hotova k lásce v celé kráse tvého těla, pevného, poodhaleného, avšak křehkého jako tělo sladké panny nevinných choutek.
Tania Diaz Castro
Vladimiro Roca svoji sociálně demokratickou stranu založí
V roce 2020 snad bude Kuba svobodná a politické organizace a strany v opozici budou moci zaujmout místo, které jim podle práva náleží. Vladimiro Roca je jedním z těch, kteří se jako první postaví do fronty, aby zaregistroval svoji sociálně demokratickou stranu. Projekt, o kterém sní už více než dvacet let, se tak stane skutečností.
Tania Diaz Castro
Co mají společné Fidel Castro a Josef Vissarionovič Stalin?
Stejně jako středověcí vládci, kteří založili absolutistické monarchie, rostou i v moderních dobách diktátoři jako plevel. Dnes už to nejsou králové, ale prezidenti s časově neomezeným mandátem.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2051x