První svobodné noviny na Kubě
Kubanské statní deník Granma
Byla to skupina Kubánců, kterým nechybělo odhodlání a odvaha, umíněnost a láska ke svobodě a kteří se pokusili založit noviny, které by poukazovaly na porušování lidských práv na Kubě.
Kubánská strana za lidská práva (Partido Pro Derechos Humanos de Cuba, PPDHC), kterou zastupovali, byla založena 20. července 1988. Jediné, co jí scházelo, byl tištěný komunikační kanál, jednoduchá ručně tištěná a tajně vydávaná tiskovina o třech nebo čtyřech stránkách.
Rodina Gonzálesových bydlela v malém bytě do vnitrobloku ve starém činžáku na rohu ulic Reina a Lealtad. Manželé Lidia a Manuel s dvacetiletou dcerou Isis a šestadvacetiletým synem Manolitem patřili mezi poctivé a skromné pracující.
V roce 1980 přijeli na peruánské velvyslanectví, protože chtěli okusit svobody v USA, avšak byli oklamáni, opuštěni a Castrovský tisk na nich nenechal nit suchou. Později se všichni čtyři stali členy PPDHC a pustili se do sbírání podpisů, aby Castra přinutili k vyhlášení referenda. Zapsali se do dějin jako neúnavní aktivisté v řadách nenásilné opozice.
Za hudby z rádia, která měla přehlušit neustálé úhozy do psacího stroje, se tato rodina a několik dalších aktivistů pustilo do psaní novin nazvaných Franqueza (upřímnost), určených nejen k distribuci mezi desítky stávajících členů strany, ale také pro obyvatele a návštěvníky Havany.
Duchovním otcem projektu byl psychiatr Samuel Martínez Lara, který o několik let později zemřel v exilu. Tento muž projekt zaštítil svým jménem a vynaložil veškerou energii na to, aby noviny mohly vycházet.
V prosinci roku 1988 se mi jeden výtisk Franqueza dostal do ruky v cele ženské věznice v Manto Negro. Četla jsem si jej a zároveň nemohla uvěřit svým očím. Mí spolubojovníci se konečně odvážili zajistit pro stranu vlastní komunikační médium, aby se na Kubě nepublikovalo pouze to, co schválí Fidel Castro, jak tomu na Kubě bylo a je nadále.
Každý si dokáže představit, co taková opovážlivost rozpoutala. Během několika dní se Lidia s manželem a synem Manolitem ocitli ve vězení. Lidia byla mojí spolubydlící na cele. Po odpykání nespravedlivého trestu za údajný přečin šíření nepřátelské propagandy odešli do exilu do Miami.
Ten na dvakrát složený list bílého papíru nadepsaný Franqueza byl něčím, co Fidel Castro nemohl snést. Ve svém projevu z 26. července 1988 to řekl jasně: „Na Kubě netolerujeme kapesní politické strany ani tisk, který není tiskem lidu.“
Bylo ale nutné prolomit alespoň trhlinku do skály, ukázat diktátorovi, že na Kubě žijí lidé, kteří mají odvahu a že nemá žádné právo mít vždy první i poslední slovo.
A čas nám dal za pravdu.
Tania Diaz Castro
Svoboda vyjadřování na Kubě
Když se po útěku Fulgencia Batisty zmocnil politické moci na Kubě Fidel Castro, jedním z prvních opatření, které na upevnění své moci přijal, bylo potlačení svobody garantované Deklarací lidských práv od roku 1948.
Tania Diaz Castro
Krutý osud Svazu kubánských spisovatelů a umělců
V mládí jsem se podílela na založení Svazu kubánských spisovatelů a umělců (UNEAC). Nutno poznamenat, že se tato instituce vždy a navzdory všemu snažila podporovat kulturní rozvoj Kubánců.
Tania Diaz Castro
Generál v pyžamu
Zesnulý kolega Luis Báez, autor několika knih o politice na Kubě, se ani trochu nemýlil, když řekl, že příběhy, které se vypráví, se nezapomínají. V tomto případě odkazoval na život brigádního generála Juana Escalonu Regueru
Tania Diaz Castro
Smutný úkol majora Valdése
O majorovi Ramiru Valdésovi Menéndezovi, místopředsedovi Státní a Vládní rady, dnes zodpovědné osobě na rozvoj průmyslu a stavebnictví.
Tania Diaz Castro
Pokoutní prodavačka Evarista
Už několik měsíců se chystám napsat článek o staré Evaristě, která se v kubánské televizi proslavila v roli pokoutní prodavačky.
Tania Diaz Castro
Den, kdy se Camilo Cienfuegos zbavil plnovousu
Každý je považován za nevinného, dokud se jeho vina nedokáže. Proto jsem nikdy opravdu nevěřila tomu, že by Camila Cienfuegose prostřednictvím některého z nejvyšších velitelů zabila Revoluce.
Tania Diaz Castro
Deník Granma zatajoval zločiny J. R. Videly
Deník Granma nedávno oslavil 50. narozeniny své bouřlivé a pohnuté existence. I přesto, že má jen pár stránek, je na ulicích těžko k dostání. Jeho hlavní šéf, nepřítomný diktátor Fidel Castro, mu stále každý den věnuje svou pozorno
Tania Diaz Castro
Pocta mladému kubánskému novináři
Podle dávné čínské moudrosti jsou lidé, kteří se narodili v roce psa, bytostmi obdařenými dobrosrdečnou povahou a vznešenou osobností.
Tania Diaz Castro
Enrique de la Osa a jeho příběh
Není to poprvé, co píši o Enriqueovi de la Osa (1909-1997), jednom z nejpříznačnějších žurnalistů Kubánské republiky, který je případem sui generis Kastrova režimu.
Tania Diaz Castro
Nezávislá žurnalistika a touha po svobodě
Když se nás pár bláznů sešlo 10. prosince 1987 v zadním pokoji mého domu, abychom natočili debatu, kterou měla o několik dnů později vysílat rozhlasová stanice Radio Martí, ani ve snu nás nenapadlo, že jsme právě pootevřeli dveře pro pokračování nezávislé žurnalistiky na Kubě ovládané Fidelem Castrem.
Tania Diaz Castro
Havanští kejklíři
Jsou to naši novodobí kejklíři. I když žijí v 21. století, jsou symbolem kastrovského socialismu, který se na Kubě drží zuby nehty. Podobají se potulným umělcům, kteří se poprvé objevili v Evropě, kde se ve středověku živili tím, že se starali o zábavu na náměstích a veřejných prostranstvích.
Tania Diaz Castro
Ani spokojení ani motivovaní
Není nic výjimečného poslouchat, jak lidé na ulicích kritizují změny, které jsou bez ustání oznamovány v celostátním tisku od doby, kdy se před více než osmi lety ujal vlády na Kubě bratr Fidela Castra.
Tania Diaz Castro
Zázračné houbičky
Každý na Kubě zná čínské houbičky na nádobí, které jsou zastaralé a nekvalitní, a protože se patrně nikde jinde na trhu neuplatnily, prodávají se kubánské vládě.
Tania Diaz Castro
Příběh Roberta Bahamondeho
Jednoho dne, začátkem března roku 1989, se inženýr Roberto Bahamonde probudil velmi brzo ráno, a když s manželkou a třemi dětmi seděl u snídaně, vkradla se mu do hlavy myšlenka, že by mohl udělat něco pro svůj lid.
Tania Diaz Castro
Kam se poděla „Modrá fretka“?
Pro ty, kteří to nevědí, byli živnostníci, drobní obchodníci nebo řemeslníci pracující na sebe, kterým se u nás říká „žvanilové“, v průběhu posledního půlstoletí hospodářského chaosu na Kubě dočasně tolerováni, a to tehdy, když castrovskému režimu začínalo téci do bot. Pak zase, když se usoudilo, že jsou nepotřební, zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku.
Tania Diaz Castro
Pasivní boj
Většinová populace na Kubě se nikdy nevyznačovala tím, že by vyrážela do ulic, aby svrhla nežádoucí vládu. Dokládají to naše dějiny, hlavně ty nedávné, kdy nedošlo ke generálním stávkám, které na 5. srpna 1957 a 9. dubna 1958 nařídil Fidel Castro, aby tak urychlil pád diktátora Fulgencia Batisty a ukončil tak teroristické útoky ve městech a válku geril.
Tania Diaz Castro
Poslední Sputnik na Kubě
Poslední vydání sovětského časopisu Sputnik, které bylo v prodeji na Kubě, bylo vydání z listopadu 1988. Fidel Castro se nad ním tenkrát pořádně rozčílil. V čísle byl uveřejněn rozsáhlý článek Jelizavety Dabrinové, ve kterém líčí podrobnosti z posledních let života Vladimira Iljiče Lenina, z doby, kdy byl nemocný, a hovoří o závěti, ve které Lenin uvedl důvody, proč by měl Josef Stalin odstoupit z funkce generálního tajemníka Ústředního výboru. Prakticky jsou zde předloženy důkazy o tom, že smrt bolševického vůdce mohla uspíšit jedna hádka mezi Stalinem a Leninovou manželkou.
Tania Diaz Castro
Paní Olympia
Bylas dokonalou milenkou, vždy hotova k lásce v celé kráse tvého těla, pevného, poodhaleného, avšak křehkého jako tělo sladké panny nevinných choutek.
Tania Diaz Castro
Vladimiro Roca svoji sociálně demokratickou stranu založí
V roce 2020 snad bude Kuba svobodná a politické organizace a strany v opozici budou moci zaujmout místo, které jim podle práva náleží. Vladimiro Roca je jedním z těch, kteří se jako první postaví do fronty, aby zaregistroval svoji sociálně demokratickou stranu. Projekt, o kterém sní už více než dvacet let, se tak stane skutečností.
Tania Diaz Castro
Co mají společné Fidel Castro a Josef Vissarionovič Stalin?
Stejně jako středověcí vládci, kteří založili absolutistické monarchie, rostou i v moderních dobách diktátoři jako plevel. Dnes už to nejsou králové, ale prezidenti s časově neomezeným mandátem.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2051x